Nic není tak sladké, jako chuť jednoznačného vítězství na domácím mistrovství světa. Jen se zeptejte kluků ze národního týmu Německa do 20 let.
Anebo ještě lépe – to ani nebudete muset, pokud jste sledovali, jak německý výběr mohutně oslavoval na ledě poté, co závěrečná siréna zazněla k ukončení posledního utkání Němců na turnaji, výhře 6:1 proti jejich sousedům z Francie. Tým slavil s vášní, která se kumulovala dny, a nadšení bude jen pokračovat, jelikož mnoho z hráčů letošního týmu bude stále moci hrát na dalším mistrovství světa juniorů. Z 22 hráčů se jich totiž 10 narodilo v roce 2000 nebo později.
Skončit první nebyl jednoduchý úkol, ale učinit tak, navíc s vědomím, že si budete moci vzít své klíčové hráče s sebou i příští rok, to je nejlepší možný výsledek pro jakýkoliv národní mládežnický program, který má za cíl napevno se etablovat mezi světovou elitou.
“Tento úspěch je pro německý hokej nesmírně důležitý,” vysvětloval Franz Reindl, prezident německé hokejové asociace. “Jsem velice šťastný a hrdý na tým a náš program. Nejprve se našemu mužskému týmu podařilo vybojovat stříbrné medaile v Pchjongčchangu, nyní náš výběr do 20 let vyhrál tento turnaj a postoupil. Byl to velice významný rok pro hokej v Německu.”
Němci vstoupili do sobotního zápasu s Francií s příznivými vyhlídkami, vše, co potřebovali, bylo alespoň dovést utkání do prodloužení. Věci zpočátku nabraly dobrých obrátek, ovšem navzdory vedení 2:0 po první třetině Německo inkasovalo ve vlastní přesilovce z hokejky Antonina Plagnata ve druhém dějství, což zkrouhlo náskok na 2:1 a vše vypadalo mnohem napínavěji, než to pak nakonec skončilo.
Gól v podání Tara Jentzsche ve 34. minutě dostal Německo znovu na koně a vrátil tým s trochu děravou defenzívou do tempa. To byla také první branka z Jentzshova čistého hattricku a Německo i díky tomu přidalo další tři branky v závěrečné periodě, což mu fantasticky zajistilo postup do elitní divize.
“Tento tým si skutečně, opravdu skutečně, vybojoval místo na příštím mistrovství světa juniorů,” jásal nadšený Christian Kunast, hlavní trenér německého výběru. “Pět zápasů, pět výher; všechno podpořené neskutečným týmovým duchem. Kluci si jednoznačně zaslouží postup na vyšší úroveň. Jsem neskutečně šťastný za kluky a jejich úspěch.”
Německo zakončilo turnaj s pěti vítězstvími z pěti utkání a 14 z 15 možných bodů. A s tím vyráží mladý tým do sousední České republiky k IIHF Mistrovství světa juniorů 2020.
Anebo ještě lépe – to ani nebudete muset, pokud jste sledovali, jak německý výběr mohutně oslavoval na ledě poté, co závěrečná siréna zazněla k ukončení posledního utkání Němců na turnaji, výhře 6:1 proti jejich sousedům z Francie. Tým slavil s vášní, která se kumulovala dny, a nadšení bude jen pokračovat, jelikož mnoho z hráčů letošního týmu bude stále moci hrát na dalším mistrovství světa juniorů. Z 22 hráčů se jich totiž 10 narodilo v roce 2000 nebo později.
Skončit první nebyl jednoduchý úkol, ale učinit tak, navíc s vědomím, že si budete moci vzít své klíčové hráče s sebou i příští rok, to je nejlepší možný výsledek pro jakýkoliv národní mládežnický program, který má za cíl napevno se etablovat mezi světovou elitou.
“Tento úspěch je pro německý hokej nesmírně důležitý,” vysvětloval Franz Reindl, prezident německé hokejové asociace. “Jsem velice šťastný a hrdý na tým a náš program. Nejprve se našemu mužskému týmu podařilo vybojovat stříbrné medaile v Pchjongčchangu, nyní náš výběr do 20 let vyhrál tento turnaj a postoupil. Byl to velice významný rok pro hokej v Německu.”
Němci vstoupili do sobotního zápasu s Francií s příznivými vyhlídkami, vše, co potřebovali, bylo alespoň dovést utkání do prodloužení. Věci zpočátku nabraly dobrých obrátek, ovšem navzdory vedení 2:0 po první třetině Německo inkasovalo ve vlastní přesilovce z hokejky Antonina Plagnata ve druhém dějství, což zkrouhlo náskok na 2:1 a vše vypadalo mnohem napínavěji, než to pak nakonec skončilo.
Gól v podání Tara Jentzsche ve 34. minutě dostal Německo znovu na koně a vrátil tým s trochu děravou defenzívou do tempa. To byla také první branka z Jentzshova čistého hattricku a Německo i díky tomu přidalo další tři branky v závěrečné periodě, což mu fantasticky zajistilo postup do elitní divize.
“Tento tým si skutečně, opravdu skutečně, vybojoval místo na příštím mistrovství světa juniorů,” jásal nadšený Christian Kunast, hlavní trenér německého výběru. “Pět zápasů, pět výher; všechno podpořené neskutečným týmovým duchem. Kluci si jednoznačně zaslouží postup na vyšší úroveň. Jsem neskutečně šťastný za kluky a jejich úspěch.”
Německo zakončilo turnaj s pěti vítězstvími z pěti utkání a 14 z 15 možných bodů. A s tím vyráží mladý tým do sousední České republiky k IIHF Mistrovství světa juniorů 2020.
Rozhodující zápas
Německý postup umožnilo z velké části čtvrteční klání s Běloruskem, do kterého obě mužstva vstupovala s vědomím, že prohra v základní hrací době ukončí jakékoliv jejich šanci na posun do elitní světové skupiny. Budoucí stříbrní medailisté z Běloruska vyhráli svá první tři utkání v základním čase a také Německu se povedlo to stejné, tedy s výjimkou prvního zápasu, kdy výhrou 3:2 v nájezdech proti úhlavnímu rivalovi, Rakousku, odstartovalo své působení na turnaji.Vzhledem k dosavadní běloruské dominanci bylo o to více překvapivé, že se Německu podařilo díky brankám Justina Schutze, Marca Basslera a Tima Wohlgemutha během prvních 12 minut duelu dostat do jasného vedení 3:0. První třetinu poté málem završili další přesnou trefou, ovšem Tim Brunnhuber nedokázal využít svůj únik v přesilovce, kdy sice překonal gólmana Nikitu Tolopila, jenž nahradil zahajovacího brankáře Andreie Grishenka, ovšem poté minul zcela odkrytou klec.
Jak se předpokládalo, Bělorusové vstoupili do druhé periody bojovně, kontrolovali její první polovinu, a dokonce se také zapsali na výsledkovou tabuli díky přesilovkovému úspěchu Ivana Drozdova, ovšem Německo se dokázalo vzpamatovat a jen o čtyři minuty později dostal kotouč za brankovou čáru Yannik Valenti, čímž vrátil svému týmu tříbrankový náskok. Obě mužstva si při návratu do šaten dobře uvědomovala, že zápas rozhodně není uzavřený, jelikož Bělorusko již dokázalo stáhnout ztrátu 0:3 proti Norsku a posléze i zvítězit, či otočit zápas s Francií ze stavu 1:2 na konečných 6:2 - vše díky dominanci v góly nabitých třetích dvacetiminutovkách.
Ovšem to byl trend, který byli Němci rozhodnuti ukončit, a to se jim dařilo. Bělorusku vůbec neumožnili dostat se na produktivní vlnu a Německo často trávilo nemalou dobu v držení puku, díky čemuž bezpečně kontrolovalo vývoj zápasu. Nakonec, když se Běloruský kouč rozhodl ve vší snaze vrátit se do utkání odvolat svého brankáře dobrých devět minut před koncem, vstřelil Dominik Bokk po sólo akci v 57. minutě jeden z nejhezčích gólů na turnaji a tím nenechal nikoho na pochybách o tom, kdo si odveze tři body.
“Dnes jsme se o další krok posunuli ve vývoji našeho týmu a realizaci našich cílů. Kluci předvedli naprosto fantastický výkon proti jednomu z největších favoritů na turnaji, díky čemuž si jednoznačně zasloužili toto vítězství,” prohlásil kouč Kunast.
S týmem slavilo po zápase ve Fussenu zhruba 1700 diváků a ocenění předával obránce Red Bullu Mnichov, vítěz tří ročníků DEL v řadě a jeden z klíčových členů německého týmu do 20 let v roce 2013, který si obdobně jako ten letošní také vybojoval postup při mistrovství světa U20 divize I konaném v Bavorsku (Garmisch-Partenkirchen), Konrad Abelthauser. Tím Německo smetlo ze stolu tři po sobě jdoucí roky zklamání na tomto turnaji, kontkrétně ve Vídni, Bermenhavenu a Meribelu a Courchebelu, a konečně si vybojovalo postup zpět do nejvyšších pater této věkové kategorie.
“Chtěli jsme ukázat hokejovému světu, že náš loňský sestup byl jen chyba, že patříme do elitní skupiny,” smutnil běloruský kapitán Maxim Sushko. “Chtěli jsme prostřednictvím tohoto turnaje dát další generaci šanci hrát na nejvyšší úrovni.”
“Byli jsme připravení a odpočatí. Sledovali jsme nějaká videa, a dokonce i měli plán B, který jsme si vyzkoušeli ve třetí třetině předchozího zápasu. Věděli jsme, co bylo před námi a šli jsme do zápasu s tím, že můžeme vyhrát. Byli jsme si vědomi toho, že to bude tvrdé a zábavné utkání, které se nakonec ukázalo jako to rozhodující.”
Pro Bělorusko, které šlo do turnaje jako jeden z horkých favoritů na postup, vše začalo třemi výhrami v základní části v řadě, když porazilo Norsko 5:3, Francii 6:2 a Rakousko 5:0. To zanechalo jen malé pochyby o tom, že pokud bude chtít nějaký jiný tým postoupit, budou k tomu mít Bělorusové hodně co říct. Ovšem prohra s Německem z nich vysála život. Pád v podobě rychle vzniklé ztráty 0:3 jen podpořila plejáda nepovedených přihrávek a zahozených šancí. To pokračovalo po celý zápas a také i do toho dalšího. Bělorusko zakončilo turnaj porážkou 1:3 od Lotyšska. Přesto však Bělorusové skončili v celkovém pořadí na druhém místě.
Ostatní týmy
Turnaj odstartoval s Běloruskem, Lotyšskem a Německem coby papírovými favority. Bylo těžké určit, který z těchto týmů bude mít tu rozhodující převahu a vypadalo, že se schyluje k velké bitvě. Ovšem vše se změnilo již v úplně prvním zápase turnaje, když Francie zaskočila Lotyšsko vítězstvím 3:1. Lotyši se sice na chvíli vzpamatovali z tohoto zklamání, když přehráli Rakousko 4:1, leč poté do hry vstoupilo domácí Německo a ukončilo lotyšské naděje na postup výhrou 4:1 na týmem, který posléze skončil v celkovém pořadí až čtvrtý.Na konci turnaje si třetí místo pojistili Norové, kteří byli na turnaji nováčky po loňském postupu ze skupiny B divize I, jenž si zajistili výhrou v prodloužení nad Polskem. Skandinávci měli ve skupině A své světlé i stinné stránky, vše zahájili porážkou 3:5 proti Bělorusku a poté dostali naloženo 0:4 od Němců. Jejich tým ale na ledě vypadal o mnoho lépe, než jak indikovaly tyto výsledky, což později dokázal výpraskem Francie 5:0 a posléze vyřazením Lotyšska z boje o postup výhrou 4:2, než na závěr vše dotáhli k uspokojivému konci vítězstvím 3:2 v prodloužení nad Rakouskem.
Tento výkonnostní obrat měl z velké části na svědomí příjezd týmové hvězdy Mathiase Emilia Pettersena, který zameškal první utkání, když letěl napříč světem z Denveru v Coloradu, kde odehrál několik univerzitních klání za Devner Pioneers ještě o víkendu před nástupem do letadla. Nastoupil už proti Německu, v podstatě naskočil do zápasu přímo z letiště po náročném dni plném cestování, ovšem poté dokázal nastřádat tři góly a celkem šest bodů v následujících třech utkáním turnaje. Tím vyvstává otázka, co se mohlo stát, kdyby hvězda Norska, která letos úspěšně prošla draftem do NHL, byla připravená a odpočatá už od začátku?
Stejně jako Francie, ani Rakousko nemůže být s vývojem turnaje spokojeno. Na rozdíl od Francouzů se však alespoň vyhnulo sestupu po tvrdě ubojované porážce 2:3 v prodloužení s Norskem v závěrečném hracím dnu. Vše začalo pro Rakousko slibně, první den se mu podařilo dotlačit utkání s Německem do prodloužení. Další dva své zápasy pak prohrálo v základní hrací době, než ale dokázalo porazit Francii 4:2 v souboji o přežití ve skupině A. S výhrou a dvěma porážkami v prodloužení jsou Rakušané připraveni bojovat znovu příští rok, kdy budou mít v týmu několik kvalitních hráčů narozených v roce 2002.
Poté, co udělali elitním týmům menší službu přehráním Lotyšska v první den turnaje, Francie nebyla schopná získat ve zbytku týdne už ani jeden další bod, když se velice trápila s vytvářením jakékoliv ofenzívy. Týmu se podařilo vstřelit pouze osm branek v pěti utkáních a sestoupil, což byl nešťastný krok zpět pro program, který vypadal v posledních letech jako doma na této úrovni.
Výjimeční talenti k povšimnutí
Pro komunitu skautů - mnoho týmů z NHL, Evropy i juniorských lig mělo pochopitelně na místě své skauty – přinesl tento turnaj množství hráčů v ideálně vypjaté situaci, ve které je skauti potřebovali vidět. Zejména německý kapitán Moritz Seider byl pod mikroskopem od samého začátku a nezklamal. Nejenom, že si ukousnul pořádný příděl herního času ve všech možných situacích, ale také si připsal v průběhu turnaje gól a šest asistencí spolu s +8 body v tabulce +/-. Ještě pozoruhodnější byla jeho výjimečná schopnost uklidnit a kontrolovat hektické situace s klidem, který je typický pro mnohem starší a zkušenější hráče, zatímco při každé příležitosti nastavoval utkání fyzický ráz. Moritz oslaví své 18. narozeniny až v dubnu, nicméně už teď dostává poměrně slušný čas na ledě ve vedoucím týmu DEL, Adleru Mannheim.Předpokládá se, že v draftu do NHL 2019 bude zvolen mezi první padesátkou hráčů.
Pozornost skautů se zaměřila i na výkony hráčů, kteří již byli draftovaní, jako například Němci Dominik Bokk, Leon Gawanke a Justin Schutz, Bělorusové Maxim Sushko a Vladislav Yeryomenko, či norští Mathias Pettersen a Kristian Marthinsen. Jakožto první volba St. Louis Blues v letošním draftu a útočník, který již nyní často nastupuje na přesilovky v elitním týmu SHL Växjö Lakers, od Dominka Bokka se na turnaji čekalo hodně a bylo zřejmé, že žádný jiný hráč neměl v očích ostatních tak vysoká očekávání.
Ačkoliv zde bylo mnoho situací, kdy se snažil držet na puku moc dlouho, či zkoušel příliš sólovat, přesto ovládl tabulku střelců na turnaji a zazářil talentem, jakým nedisponoval nikdo z účastníků turnaje, ba ani v celé této věkové kategorii. Klidný, rozvážný, týmový a sebejistý, často na sebe strhl pozornost a ozývaly se hlasy, že kdyby hrál v týmu s pár kluky s podobnými schopnostmi, mohl by klidně nastřádat za turnaj 15 asistencí.
Z hráčů, kteří si chtěli na turnaji udělat v reprezentačních poměrech větší jméno, se to nejvíc povedlo běloruskému Ivanu Drozdovovi, který vedl útočnou sílu svého týmu a díky čtyřem gólům a celkem šesti bodům si vysloužil ocenění pro nejlepšího útočníka turnaje. Už v 19 letech pravidelně nastupujícího hráče Dynama Minsk v KHL chtěli skauti sledovat na větší akci a tento turnaj byl zjevně tím ideálním způsobem pro tohoto kluka k tomu, aby ukázal, co dokáže.
Obdobně vedl se čtyřmi přesnými trefami a dvěma nahrávkami produktivitu svého týmu i norský pravý křídelník Samuel Solem, díky čemuž byl jeden z nejlepších střelců na turnaji. V posledních sezonách nastupoval za juniorský výběr týmu ze švédské elitní soutěže Brynäs a dokonce letos nastoupil k šesti utkáním SHL. Jeho výkony byly klíčové pro celý tým, a to je přesně to, co od něj chtěli experti vidět.
Věci však nedopadly šťastně pro několik mladíků, od kterých se čekalo, že budou hrát velkou roli v boji jejich týmu o postup. Německý šestnáctiletý křídelník Tim Stutzle přijel na turnaj s tím, že se definitivně zapíše do poznámek každého jednoho skauta na akci. Všestranný forvard, který se již zapsal do týmu univerzity v Novém Hampshiru pro sezonu 2020/21, měl být nejperspektivnější německý talent od doby Leona Draisaitla, a to do toho počítáme i Bokka. Naneštěstí se ale zranil při rozcvičování před turnajem s Norskem a vynechal celý zbytek turnaje. Svůj tým tak mohl podporovat jen z hlediště, ovšem to mu zajistilo, že bude hrát významnou roli pro německý tým na mistrovství světa juniorů příští rok.
Ještě větší smůlu měl elitní rakouský prospekt Marco Rossi, který měl být tahounem svého týmu s alespoň malou nadějí postupu. Sedmnáctiletý hráč ve službách Oshawy Generals z juniorské OHL, který si letos připsal již 27 bodů ve 23 utkáních a půjde do draftu NHL v roce 2020, utrpěl zranění jen krátce před začátkem turnaje, a nemohl tak pomoci Rakousku bojovat o přední umístění namísto o udržení. To bohužel také znamená, že místní hokejoví příznivci nemohli sledovat jednoho z největších mladých fenoménů, jaký kdy vzešel z Rakouska.
Ovšem žádný jiný tým bezpochyby nepociťoval absenci svého potenciálně nejlepšího hráče více než Francie, která na turnaj dorazila bez největšího talentu posledních desítek let Alexandra Texiera. Ačkoliv prvních 127 vypadali Francouzi na turnaji slibně, celé jejich výkony se zřítily po čtyřech gólech ve třetí třetině utkání s Běloruskem ve druhém utkání. Od té doby si Francie již nepřipsala jediný bod.
Texier by jistě výrazně pomohl francouzskému osudu zamířit jiným směrem, navíc na jeho případně již třetím mistrovství světa U20. Všestranný útočník je navíc důležitým hráčem týmu KaiPa Kuopio z finské Liigy, za který si letos připsal již 15 bodů a navazuje na svou loňskou sezonu, kdy nastřádal 13 branek a celkově 22 bodů. Není zde jakýchkoliv pochyb o tom, co by pro Francouze znamenal, jelikož je bezesporu lídrem celé generace a byl by vůbec nejzkušenějším profesionálním hráčem na celém turnaji. Naneštěstí však KaiPa nepovolila jeho účast na akci.
Rozhodně za zmínku také stojí, že ačkoliv bylo všech šest účastnících se zemí z Evropy, zhruba 20 hráčů na turnaji muselo překonat Atlantik a dostat se sem ze Severní Ameriky. Z toho celých 10 jich válelo na soupisce Běloruska.
Spokojení hostitelé
Německá hokejová asociace (DEB) byla spokojená nejen s výsledkem turnaje, ale také s návštěvností. S výjimkou víkendových klání proti Norsku a Lotyšsku, na která zavítalo do arény zhruba 1100 diváků, navštívilo každý německý zápas přes 1600 fanoušků a závěrečný souboj s Francií přilákal na dvě tisícovky příznivců.Robert Schutt z DEB shrnul celkový dojem z organizace této akce: “Jsme velice spokojeni s turnajem, s tím, kolik lidí přišlo na naše utkání, s atmosférou, jakou vytvořili podporou domácího týmu, a samozřejmě s tím, že si Německo vybojovalo postup prvním místem. Národní centrum výkonu a soutěžení (nevím, co by to mohlo být, takže překládám doslovně...), které mělo na starosti zápasy ve Fussenu, se ukázalo jako skvělý hostitel a všechny týmy vyjádřily své nadšení z celkové organizace a zázemí.”
Výkony turnaje
- Nejlepším gólmanem turnaje byl vyhlášen německý Hendrik Hane, který vychytal čtyři vítězství s 94,9% úspěšností zákroků a fantastickým průměrem 0,98 gólu na zápas.
- Nejlepším obráncem turnaje se stal německý kapitán Moritz Seider, který skončil na třetím místě v tabulce produktivity za jeden gól a celkově sedm bodů s hodnotou účasti na ledě +8.
- Nejlepším útočníkem turnaje byl zvolen běloruský Ivan Drozdov, jenž ovládl bodování svého týmu se čtyřmi brankami a šesti body celkem.
- Nejproduktivnějším hráčem turnaje byl Dominik Bokk s jedním gólem a dohromady osmi body, navíc s hodnotou +5 v tabulce +/-.